Touto jednotnou spoluprací podařilo se Hoblové s několika přáteli dívčího vzdělání založiti dívčí školu rodinnou. Mimo to pečovala o sociální pomoc v městě, kdy nebyla úředně nijak podporována. Starala se o polévkový ústav pro chudou školní mládež, udržovala při Spolku „Jesle“ – opatrovnu pro malé dítky pracujících rodičů.
Také byla zřízena ve spolkovém domě útulna pro nezaměstnané ženy a dívky. Pečováno bylo i o večerní kurzy šití pro služky a tovární dělnice. Jak patrno, paní Hoblová se svými spolupracovnicemi vytyčily si krásný charitativní program, o jehož splnění dobře pečovaly a při tom dbaly toho, aby se morálka podporovaných upevňovala. Zvláště u dívek dbala paní Hoblová o zušlechtění citové, povzbuzovala je k práci, ke spořivosti a pomáhala nejenom moudrou radou, ale účinnou posilou a podporou.
Čerpáno z časopisu Boleslavsko, úvodní fotografie získána zde
