Pojďme si představit jednu z nejvýznamnějších národopisných postav našeho regionu. Uděláme si takový malý seriál na pokračování.
V letech předválečných byla v Mladé Boleslavi Barbora Hoblová (1849 – 1923), manželka profesora Antonína Hobla, vůdčí hlavou nejen ženského hnutí, ale i první pracovnicí lidovědnou. Měla mimořádný dar organizační. Se ženskou praktičností dvakráte nehorovala, ale v předsevzatém úkolu setrvávala a jako by překážkami rostla její ctižádost, dobírala se těch výsledků, jež jsou dodnes mimořádné. Nebyla to jen její jedinečná sbírka nejkrásnějších pojizerských výšivek, byla to i její vzácná pozorování a pečlivé zápisy o tom, jak pracovaly naše švadleny, krajkářky a stavěčky čepců a kytkářky na Mladoboleslavsku. Barbora Hoblová byla paní energická a ve své činnosti cílevědomá. Byla to její zásluha, že Mladoboleslavsko na výstavě národopisné překvapovalo výtvarným bohatstvím výšivek a vůbec, že se proniklo k našemu krajovému typu lidové usedlosti a k jeho proměnám na Polabí a v Podbezdězí. Během svého pilného a požehnaného života dospěla v tomto oboru mezi naše nejlepší pracovnice lidopisné. Šla v oboru svých krojových studií hned po boku paní Terezy Novákové a dcer doktora Wankla na Moravě.
Čerpáno z časopisu Boleslavsko, úvodní fotografie získána zde
