Dnes si dovolujeme vložit příspěvek o lidové řeči na Mladoboleslavsku, který popsala Barbora Hoblová.
Máte i vy nějaká typická slovíčka, která existují jen u vás, ve vašem okolí či regionu? Podělte se s námi o ně v komentářích.
Jména podstatná a přídavná
Bába = černá kuchyně (také válcovitá poduška, na níž se paličkují krajkyj.
Babka = železo zaražené do klepací stolice, na které se naklepává kosa.
Brecarda = kořalka. Jak se napije ty brecardy, pak toho ví!
Boží = stálý přívlastek: Boží žně, Boží ouroda, Boží posel; Boží host = nejsvětější svátost při zaopatřování nemocných a umírajících.
Cizina = cizí lidé. To nejsou přátelé, je to docela cizina.
Čiperný = čilý, dychtivý. Což ta je do vdávání čiperná.
Červené svátky = velikonoce.
Jalově -ěte = malá jalovice. Měli jen krávu, teď mají taky jalovata.
Jízdňák = muž na koni. Přivez‘ si nevěstu z daleka na jedenácti vozech se dvacíti jízdňá-kama (t. j. mládenci a mužští hosté na koních) a moh’ si vzít na ni tesařskou kabeli (byla malá a droboučká).
Kanděra = mnohomluvný člověk. Jistě vám to namluvil Vašek, ten kanděra s kandérou!
Klepa-nec = klepací kladívko (kterým se naklepává kosa).
Klubaň = baňatá nádoba (s věrtel nebo dva) pletená jako ošatky.
Koníky = nové, bujné výhony stromu. Děti vám rostou jako koníky.
Lenošný = lenivý. Ste zkrátka taková vosoba lenošná.
Lumpisko = zhrubělé: lump. Ani nemluv, je to lumpisko, jako jeho bratr.
Medenčák = hrnec, kterým se nabírala voda z měděnee.
Makotina = Je na makotinu (opilý).
Moudro = moudrost. Inu arci, ty máš dycky moc moudra.
Mrzena = nekalý člověk, který každého omrzí.
Mšely = cizopasný hmyz. Slepice mají mšely.
Nemožný = neschopný práce. Dyž byla nemožná, vrátila se k mámě.
Okalek = kalová voda. Přijde-li vokalek, je to chyba na louku.
Párnice = mlátící stroj parní. Zrovna teď přivezli párnici L . . . ovům stateckejm.
Pastebný = do pastvy honěný. Pa-stebný husy.
Páš — pastva. Jo, dokud byly ouhory a vobčiny, to měl dobytek dost páše.
Pec = nejen vlastní pec, ale také zeď u pece vystavěná pro bezpečnost vždy z kamenů nebo cihel, i když ostatní stavení je zcela dřevěné. Zeď ta z pravidla poněkud vystupuje z čáry stavební.
Pěťák = pětník.
Poruška = dar na podplacení. Dali písařům na zámku ňáký porušky (podplatili je), a hned měli dovolení k svarbě.
Požahy = červánky. Usuzujou, že bude pršet, dyž sou ráno požahy, nebo dyž mouchy lezou a štípou, nebo dyž holubi a husy se koupají.
Přísno = Teď je tady velký přísno, drůbež nesmí do lesa ani do pole.
Proštěpek = rozštěpená násadka. Jak mám ten proštěpek v ruce, tak tě praštím.
Roženec = jeden ze čtyř kolíků dlouhých, zahnutých, které se zastrkují do hrabicí kosy.
Skejška = hrstka obilí. Nadělají skejšky, aby požatý vobilí na poli dřív proschlo.
Stavení = chalupa. Naše hospodyně byla ze stavení (z chalupy), ne z baráku.
Strachotina = barák rozbitý, až je strach, že spadne (stará rachota).
Stok = podezdívka pod plotnou.
Šušká = nepořádná ženská (vejdrna).
