Narodila se r. 1849 v Nymburce, rodem Vohánková. Tam už ve svém dívčím věku zúčastnila se veřejné národní práce. Založila dívčí čtenářskou besedu, která tam působila přes půl století. Po svém provdání v Mladé Boleslavi zakládá Spolek paní a dívek a v něm jako jednatelka a posléze starostka pracovala přes třicet let.
V oboru výchovy žen a dívek i ve prospěch strádajících dítek vykonala úctyhodné dílo. Pořádala vzdělávací přednášky, koncerty, divadla, výstavky obrazů, krojů, krajek a hraček lidového průmyslu. Postarala se o zřízení ženského odboru Sokola, spolu s tehdejší paní učitelkou Marií Ančičkovou. Uměla získávati spolupracovnice v dobách, kdy veřejná národní činnost byla podezírána, osočována a i od rakouských úřadů nelibě trpěna. Paní Hoblová však svou převahou a vytrvalostí bývala středem, z něhož plynuly šťastně podněty pro většinu inteligentních pracovnic v městě. A také ony věrně při ní setrvávaly až do posledních jejich dnů, o čemž svědčí zvláště přátelský poměr, který k ní měla Julie Vlasáková, spisovatelka.
Čerpáno z časopisu Boleslavsko, úvodní fotografie získána zde
